S Perly Beach se loučíme pomalu a neradi. Nakupujeme jídlo na cely den, protože dnes pojedeme krajinou bez hospod. Dáváme ještě startovní pivo, petr si u místní krejčí nechává sešit roztrhané kalhoty, pak ještě jedno pivo. Nechce se nám opustit tak úžasné místo. Nemůžeme se rozloučit, povídáme si, dostáváme darky, ale nakonec musíme vyrazit.
Je vedro, ale jen na slunci, vítr je studený. Na silnici leze želva, prenesu ji na druhou stranu, pak ještě jednu. Motaji se mezi auty, divím se, že ji někdo nepřijel.
Záhy konci asfalt a začíná kamenitá cesta na zbytek dne, čeká nás dnes 85 km. Šlo by to i kratší, ale chceme navštívit městečko Elim, které jako misii zalozili v roce 1824 moravští bratři. Vítá nás česká vlajka na náměstí a řada domků s doskovymi střechami jak vystřižené z ladovych obrázků. U rybníka chybí jen vodník.
Dál pokračujeme zemědělskou krajinou, která postupně přechází v národní park Strelkovy mys. Vidíme dost zvířat, zejména modré jeřáby, což je místní endemit. Pak nějaké antilopy, spoustu pstrosu, krepelek, papoušků.
Opět jedeme téměř celou cestu proti větru, je to dost únavné.
Úžasný hostel na dnešní noc nám kromě postele nabízí k večeři i točené pivo a steak z kudu.
Byl to skvělý den.
pátek 21. listopadu 2014
Naklepany zadek
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat