Do Stellebosche

Převažující směr větru je tady jižní. To znamená studený, fouká přeci od Antarktidy. A dnes docela silně.
Dokud ho máme v zádech, tak je to skvělý pomocník. Ale brzy se stocime a jedeme podle pobřeží na východ. Mohli bychom se kochat pohledem na obrovské vlny,  kdyby nám zároveň vítr nehazel do očí písek, který zvedá z pustých pláži.
Navíc tu je docela provoz. Ale naštěstí to netrvá dlouho, zahybame do vnitrozemí a začíná to být zajímavější.
Projíždíme cernosskymi predmestimi, tisíce malých domečku. Některé pěkné,  upravené, třeba i se zahrádkou. Jiné poslepovane ze všeho možného. A u toho řady kadibudek,  místní toitoi. To musí být poranu místo plné ruchu a milých setkání!
Máme několik defektů od jakýchsi mistnich nepříjemných ostnatych rostlinek. Lepim přímo vedle jednoho tohoto satelitu. To jsou vlastně takové místní Průhonice, říká Tomáš. Kolem jede auto polepene reklamami na kola a nějaký cykloshop . Chlapík vykoukne, zeptá se, zda jsme ok a přidá radu,  ať jsme opatrní. Jasně, že budeme.
Další defekt se Petrovi vyloženě povedl. Přímo před vjezdem do farmy Buchery s prodejem vína. Než zalepime,  máme v sobě láhev vína a klobásky.
Stellenbosch je druhé nejstarší město v JAR. Je příjemně malé, je zde universita na které se vyučuje v afrikanstine, a tedy je plné studentů. Na ulici to žije, slečny všech barev v minisuknich a sateckach na ramínka, přestože i tady fouká studený vítr. Všichni zmasteni, pokrikuji na sebe, baví se, pohoda. Ze by dnes slavili mezinárodní den studentů 17.11.? A nebo to tady je tak každý den?