Konec cyklistiky

Máme ujeté 1000 km a viděli jsme všechno, co bylo v plánu. A navíc nám zbyl jeden den, který jsme měli jako rezervní. Super, ne?
Tak jedeme na mořské kajaky. Samozřejmě na kolech, sjíždíme opět z náhorní planiny k moři a děsím se toho, že to budeme odpoledne drtit zpátky nahoru.
Je krásně.  Vidíme několik baboonu,  mangustu,  spoustu ptáků. U moře kormorany a husice nilske.
Na kajacich vjíždíme do kaňonu Storms River. Je úzký, hluboký, voda v něm je brakicka a žijí zde vydry.  Skály nad námi vykrajuji z oblohy jen úzký krivolaky proužek nebe. Po skalách tečou potůčky vody, v obrovských jeskyních bydlí netopýři a na kamenech se sluni damani.
Padlujeme kaňonem vzhůru, koupeme se ve hnědé vodě zbarvené tlejicim listím a zelezitou půdou. Nádhera.
Výjezd strmym stoupáním zase tak moc nebolí.
Budík natahnem na 3 ráno, zítřejší den bude náročný.